Články » JAK FOTÍM ČERNOBÍLÉ FOTOGRAFIE...

JAK FOTÍM ČERNOBÍLÉ FOTOGRAFIE...

V předchozím článku „Baltské pobřeží a mé první černobílé fotografie...“, jsem popsal mé první pocity, krůčky a zkušenosti s černobílou fotografií.
Povídání končilo slovy Balt změnil můj pohled na fotografii, stále mám rád tu klasickou barevnou krajinářskou fotku, ale už také dokážu ocenit a vnímat kouzlo černobílého pohledu na relativně všední věci a také jsem slíbil, že vám povím, co při focení a pořizování černobílých fotografií s dlouhými expozičními časy používám a jak samotné snímky vznikají.

Černobílá fotografie samozřejmě není jen o dlouhých expozicích, díky kterým je vše co se pohybuje více či méně rozmazané, ale mně tyto černobílé snímky sedí a baví nejvíce.
Často se setkávám s reakcemi „to jsi rozmazal v počítači“ nebo „ta voda byla zamrzlá, vždyť jsi říkal, že jsi tam nebyl v zimě“. Těmto reakcím rozumím, tento styl fotografie skutečně působí zvláštně a zdaleka ne každého snímky zaujmou.

Začnu tím, jakou výbavu při focení fotografií s dlouhými expozičními časy používám:

Stejně jako i pro ostatní mé focení používám digitální zrcadlovku (aktuálně to je Canon EOS 5D Mark II). Důležité je, aby fotoaparát disponoval s funkcí /režimem/ bulb (je to běžná funkce všech zrcadlovek a na fotoaparátech jí nalezneme pod symbolem „B“), neboť klasické expoziční režimy (např. priorita clony, priorita času,….) ve většině případů neumožňují nastavit expoziční čas delší než 30 s. Hodit se může i funkce předsklopení zrcátka, ale pokud toto váš fotoaparát neumí tak nezoufejte, moje první snímky s dlouhými časy vznikaly i bez této vymoženosti.

Pro samotné prodloužení expozičního času je nutný silný šedý ND filtr. Já jsem si vybral filtr B+W ND šedý filtr 110-1000x, ale určitě stejně dobře poslouží i např. LEE Filters Big Stopper nebo VFFOTO ND MC 1000x. Všechny tyto šedé ND filtry prodlužují původní naměřenou expozici o 10EV. To znamená, že např. původní expoziční čas 1/30 (změřený expozimetrem fotoaparátu bez filtru) se po nasazení filtru prodlouží na 30s.

Pro přepočet a zvolení správné expozice po nasazení ND filtru využívám mobilní aplikaci „Exposure Calculator“ (pro operační systém Android). Aplikací pro přepočet expozičního času je velký výběr a tak záleží na každém, kterou si nakonec zvolí (samozřejmě s přihlédnutím na používaný systém v tom konkrétním mobilním zařízení). Pokud vám práce s aplikací nevyhovuje, tak si stejně jako já můžete připravit jednoduchou tabulku, kde bez zdlouhavého počítání hned zjistíte ten správný expoziční čas.

TABULKA PŘEPOČTŮ EXPOZIČNÍCH HODNOT pro ND filtry prodlužující expozici o 6 EV nebo 10 EV

Pokud by jste si náhodnou, své mobilní zařízení s aplikací pro přepočet expozičních hodnot nebo vypracovanou tabulku zapomněli doma, tak si expoziční čas můžete samozřejmě i spočítat.

POSTUP VÝPOČTU EXPOZIČNÍ HODNOTY pro ND filtr prodlužující expozici o 10 EV

Vzhledem k tomu, že většina expozičních časů bývá delších jak 30 s, tak už si člověk nevystačí se samospouští. Pro ovládání fotoaparátu „na dálku“ s možností exponovat i déle jak 30 s, se nejlépe hodí kabelové spouště. V mé výbavě je snad ta úplně nejobyčejnější spoušť s aretací, kterou lze koupit. Pokud vám váš fotoaparát nenabízí zobrazování či odpočítávání času probíhající expozice, tak nezapomeňte na nějaké stopky nebo jiný časovač.

Jednoho z mých nejdůležitějších pomocníků jsem si nechal na závěr, je to stabilní stativ. Mně se osvědčil karbonový stativ Manfrotto řady 055, ale špatně neuděláte ani se značkou Gitzo, Giottos, Velbon apod.. Důležitá je stabilita celého stativu! Bez stabilního a pevného stativu to prostě s dlouhými expozicemi nepůjde. Tato velice důležitá fotografická pomůcka je často podceňována s čímž se bohužel setkávám pravidelně na všech fotografických workshopech, které společně s kolegou pořádám už od roku 2010.

Co se týče objektivů, tak nejčastěji využívám širokoúhlé objektivy, ideálně s ohniskem cca 16 - 35 mm (v případě tzv. "full frame"). Majitelům fotoaparátů s APS-C snímačem bych doporučoval objektiv s rozsahem cca 10 - 20 mm. Nebál bych se říci, že čím širší ohnisko, tím lepší. Důležité však je, aby bylo možné na objektiv nasadit ND filtr!!!

No a když už hovořím o výbavě, tak zajímavým doplňkem může být jakákoliv foto-pláštěnka nebo podobná nepromokavá ochrana fotoaparátu. Já používám s velkou spokojeností B.I.G. Pláštěnku pro DSLR "Roll up". Dříve jsem si v nouzi vystačil i s igelitovou taškou, do které jsem udělal otvor pro objektiv a tašku pak navlékl na celý fotoaparát. Byla to sice vždy jen taková jednorázová improvizace, ale posloužit dokázala!!! Tímto bych chtěl poděkovat kamarádovi Jirkovi Kejdanovi, který mě na tuto vychytávku přivedl.

Tak to bychom měli výbavu a část teorie týkající se přepočtu délky expozice a nyní se vrhneme na samotné focení:

Tak jako u většiny fotografických žánrů, nejdůležitější jsou vhodné podmínky. Nejraději mám pro tento typ fotografií nevlídné, deštivé a mlhavé počasí. Tyto podmínky dokážou fotografovanou scénu výrazně zjednodušit (minimalizovat), neboť díky mlze se např. skryje protilehlý břeh, vzdálenější domy nebo jiné objekty, které by za normálních podmínek byly ve snímané scéně čitelné. TOP podmínky nastávají tehdy, když se skrze hustou mlhu snaží prokousat slunce! Celá scéna se pak projasní krásným měkkým světlem a budoucí snímek dostane ještě tajemnější vzhled. Důležité je, aby slunce nebylo příliš intenzivní a mlhu nebo nízkou oblačnost neprosvěcovalo už moc. Jakmile se začnou tvořit ostré stíny, tak už to nebývá ono.

Dalším důležitým momentem je výběr vhodné scény a kompozice. Zejména výběr vhodné scény může být zpočátku určitou komplikací. Oproti standardní krajinářské fotografii je potřeba si všímat zcela banálních, někdy až rušivých nebo dokonce nevzhledných prvků (např. část betonové konstrukce, dřevěná kláda, staré molo, dřevěné vlnolamy,…). Proti veškeré logice, pak tvoří právě tyto „nevzhledné a banální“ prvky, ve spojení s dlouhou expozicí a vhodnými podmínkami, dominanty minimalistických černobílých fotografií.

Pokud takový dominantní objekt nalezneme, máme štěstí na podmínky (např. mlha nám skrývá nežádoucí pozadí), tak je ještě potřeba zvolit vhodnou kompozici. Jelikož u černobílých snímků mi nejvíce sedí čtvercový formát, tak už při volbě kompozice s tímto formátem počítám. Většinou se nebojím hlavní objekt umístit proti všem pravidlům klasické kompozice do vertikální středové osy. Naopak tuto kompozici mám u černobílých čtvercových fotografií nejraději a to zejména ve spojení s někdy poměrně silným efektem vinětace (poz. vinětaci přidávám při editaci fotografie v grafickém editoru).

Tak a když máme připravenou kompozici, fotoaparát správně upevněn ke stativu (pozor na dotažení upínací destičky), stativ dobře postaven (pozor na nestabilní pozici a podklad stativu), tak už nám zbývá jen několik kroků k pořízení samotné fotografie:

  • nejdříve vypneme stabilizaci (pokud je touto funkcí fotoaparát či objektiv vybaven),
  • připevníme kabelovou spoušť,
  • přichystáme si krytku hledáčku (bývá součástí každé zrcadlovky, často je připevněna na samotném popruhu; některé fotoaparáty mají tuto krytku přímo zabudovanou u hledáčku),
  • bez nasazeného ND filtru zaostříme na požadované místo (doporučuji ostřit manuálně, pokud zvolíte automatické ostření „AF“, tak je důležité po zaostření autofokus vypnout),
  • nastavíme nejnižší standardní citlivost fotoaparátu (u mně to bývá ISO 100),
  • vyvážení bílé přepneme na automatiku (toto nastavení si nejlépe poradí s barevnými posuny, které způsobují silné ND filtry),
  • zvolím clonu dle zamýšlených parametrů kompozice, kterou budeme snímat (nejčastěji to v mém případě bývá clona f8 nebo f11),
  • POZOR,od tohoto okamžiku si musíme dávat velký pozor, abychom už nehýbali s fotoaparátem, neměnili ohnisko a nedotýkali se zaostřovacího kroužku !!!
  • pomocí režimu priorita clony (označován jako „A“ nebo „Av“) nebo plného manuálu (označován jako „M“) změříme expoziční hodnotu snímané scény, stále ještě bez nasazeného ND filtru. Pro lepší názornost uvedu příklad: při nastavené citlivosti ISO 100 a cloně f11 byl bez nasazeného ND filtru změřen expoziční čas 1/30 – tuto hodnotu si zapamatujeme pro následný přepočet,
  • přepneme fotoaparát do režimu bulb (označován jako „B“) a v tomto režimu nastavíme clonu dle našeho příkladu, tedy f11 (je to hodnota clony, jaká byla použita pro změření expozičního času a která bude použita pro daný snímek),
  • zakryjeme hledáček a tím zabráníme průniku parazitního světla na čip fotoaparátu přes hledáček,
  • opatrně nasadíme ND filtr,
  • pomocí aplikace v mobilním zařízení, či připravené tabulky přepočtu expozičních hodnot nebo výpočtem zjistíme expoziční čas dle použitého ND filtru (v našem příkladu jsme naměřili bez nasazeného ND filtru expoziční čas 1/30, kdy po nasazení filtru, který prodlouží expozici o 10EV je původní expoziční čas prodloužen z 1/30 na 30 s),
  • následuje poslední krok a to pomocí dálkové spouště exponovat samotný snímek (v našem případě zmíněných 30 s). Po celou dobu expozice musíme držet tlačítko dálkové spouště (vhodné je využít aretaci dálkové spouště). Délku expozice je potřeba kontrolovat na počítadle fotoaparátu (pokud s ním disponuje) a nebo např. pomocí stopek.

Zpracování černobílých fotografií:

Měl jsem možnost vyzkoušet různé grafické editory a i když výbornou černobílou fotografii lze určitě vytvořit v každém z těchto programů, tak mě se pro konverzi barevných digitálních fotografií na černobílé soubory nejvíce osvědčil zásuvný modul Silver Efex Pro. Je to neobyčejně výkonný nástroj, který pracuje ve většině programů na úpravu fotografií (Photoshop, Lightroom, Photoshop Elements nebo Zoner Photo Studio).

Výhodou tohoto modulu je velice snadná práce a téměř nekonečné možnosti. Mně nejvíce vyhovuje jednoduchost ovládání. Při mém zpracovávání černobílých fotografií využívám jen tři základní posuvníky (jas, kontrast, zřetelnost) v kombinaci s možností lokálních úprav určitých míst na fotografii pomocí tzv. kontrolních bodů (zde opět pracuji jen s jasem, kontrastem a zřetelností). Dále z tohoto plug-inu využívám možnost přidat libovolně velkou vinětaci. Tím možnosti tohoto programu samozřejmě zdaleka nekončí (barevné tónování, imitace filmových materiálů, simulace barevných filtrů,…), ale já využívám jen shora uvedené funkce.

Co mi přinesla dosavadní praxe:

  • nepoužívám možnost fotit v černobílém režimu. Fotografie snímám barevně a teprve v klidu domova pak provádím samotný převod do černobílé,
  • stejně jako i ostatní mé fotografie snímám do RAWu. Při editaci pracuji v 16bit barevné hloubce a soubor ukládám do formátu TIFF,
  • používám ND filtr s označením „B+W ND šedý filtr 110-1000x“ a i když má tento filtr správně prodlužovat expozici o 10EV, tak osobně při přepočtu expozičních časů kalkuluji s prodloužením expozičního času o necelých 11 EV. Expozice mi tak vycházejí lépe a snímek není zbytečně podexponován,
  • když si přímo v terénu kontroluji odfocený snímek na displeji fotoaparátu, tak mám radost, když je histogram situovaný co nejvíce ke „světlům“, tedy je už skoro na hranici tzv.„přepalů (ztráty kresby v nejvyšších světlech). Pak mám jistotu, že snímek není podexponován, což je pro další práci v grafickém editoru výhodou,
  • mé nejlepší černobílé minimalistické fotografie vznikly za velice nevlídného deštivého a mlhavého počasí. Dá se říci, že čím horší počasí panuje, tím lépe,

Závěr:

Netvrdím, že shora popsaný postup je jediný dobrý a správný. Je to jen můj postup a mé zkušenosti, které se třeba mohou někomu hodit. No a pokud by jste si tento druh fotografie chtěli vyzkoušet přímo se mnou, tak v letošní nabídce "fotografické workshopy" naleznete akce, které jsou zaměřeny přímo tomuto fotografickému žánru.

Předchozí článek o mých začátcích s černobílou fotografií „Baltské pobřeží a mé první černobílé fotografie...

Daniel Řeřicha (10.ledna 2016)

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace