Láká Vás focení zimní krásy Krušných hor? Málokterá oblast Česka je tak romantická a tajemná jako Krušné hory. Pohoří dlouhé 130 km nabízí v každou roční dobu mnoho přírodních krás a já mám pro vás 3 tipy na co se v téměř nedotčené zimní krajině zaměřit, aby jste si odvezli ty nejlepší snímky.
„Mrazivý večer“ – Krušné hory 2021
Zima 2020/2021 definitivně skončila. Musím říci, že po několika letech se opravdu povedla a já měl možnost si jí užívat plnými doušky. Krásné mrazivé slunečné dny s dostatečným množstvím sněhu střídaly dny mlhavé a tak nebyla nouze o různorodé zimní podmínky.
Díky pokračující pandemii, která mi bránila realizovat naplánované skupinové fotografické workshopy a překazila další cestu na Lofoty (Norsko), jsem měl oproti jiným rokům poměrně dost času na vlastní focení. Opakovaně jsem byl v Labských pískovcích (Tiské stěny, Děčínský Sněžník), krásné podmínky jsem chytil v Českém středohoří, ale nejvíce času jsem nakonec trávil v Krušných horách.
Kdo mě zná tak ví, že v krajinářských fotkách preferuju výrazné popředí, které hned na první pohled dokáže zaujmout. Horské potoky klikatící se často nedotčenou krajinou Krušných hor jsou ideálním motivem. Je přitom úplně jedno, zda jde o první námrazu nebo o zasněženou krajinu uprostřed zimy. Tyto meandry vytvořené vymíláním břehů potoka na jedné straně a usazováním na straně druhé, vždy dokážou snímek oživit a proto je mám tak rád při focení zimní krásy Krušných hor.
„Mrazivé svítání“ – Krušné hory 2020
Důkazem může být třeba fotka „Mrazivé ráno u potoka“, kterou jsem pořídil na začátku prosince ještě před začátkem zimy. Mínusová teplota a mlha z předchozích dnů vykouzlila úžasnou ranní atmosféru.
Pamatuju si, že jsem tehdy už pomalu balil, abych se přesunul o kousek dál. V tom jsem si všiml před stativem pár sluncem nasvícených stébel ojíněné trávy. Udělal jsem jeden krok vlevo a už mi to bylo jasné. Vpravo mezi smrky na mě vykouklo v malé skulině slunce, které jsem měl z původního místa zakryté. Rychle jsem proto stativ posunul o pár centimetrů vlevo, abych o slunce v záběru nepřišel. Krátce poté, co cvakla závěrka se slunce schovalo za husté smrkové větve a bylo po světlu.
To zas bylo jednou štěstí, řekl jsem si v duchu pro sebe. Vůbec jsem netušil, že by na meandr v tuto roční dobu mohlo ráno na okamžik zasvítit.
„Mrazivé ráno u potoka“ – Krušné hory 2020
Nejlepší focení u krušnohorských meandrů na mě ale čekalo téměř na konci zimy. Předpověď tehdy pro Krušné hory na večer říkala, že by mělo být jasno a hodně mrazivo, což se také vyplnilo.
Věděl jsem, jaká mě čeká cesta a tak jsem si tentokrát pro jistotu přibalil sněžnice a udělal jsem dobře. Bez nich by to bylo mnohem složitější. Místy bylo po předchozím vydatném sněžení až po pás sněhu. Když se slunce přiblížilo k horizontu, tak začalo rychle přituhovat a kolem mě se díky rychlé změně teploty začala tvořit nízká mlha. Prostě nádhera, při které jsem ani necítil, že teplota tou dobou už klesla hluboko pod nulu. Jelikož jsem fotil až do konce modré hodinky, tak jsem se k autu vrátil až za tmy a tam jsem zjistil, že teplota z odpoledních -5 st. C již spadla na – 17 st. C.
„Mrazivé krušky“ – Krušné hory 2021
„Zasněžené meandry“ – Krušné hory 2021
„Zamrzlý přítok“ – Krušné hory 2021
Znáte to počasí, kdy díky mlze není skoro vidět na krok, teplota lehce pod nulou, fouká silný vítr a do toho občas nějaká ta sněhová přeháňka. Prostě počasí, že by psa nevyhnali a to jsou přesně podmínky, kdy nejčastěji vyrážím fotit na krušnohorské pláně.
„Krušnohorské pláně“ – Krušné hory 2020
Nejdříve je potřeba si najít dominantní prvek. Třeba nějakou zajímavou skupinku stromů, která vystupuje z mlhy, nebo to může být i pěkný solitér. Nejdůležitější je mlha, která dokáže zakrýt jinak rušivé pozadí (např. další stromy, okraj lesa, dům,…). Scéna se tak obsahově zjednoduší a navodí pocit nekonečného prostoru a velikosti i na relativně malém prostoru.
z barevných a černobílých fotek, jako ideální
doplněk pro každý Váš interiér
Za takových podmínek vznikla třeba fotka „Mrazivé linie“. Díky silnému větru, mlze a teplotám pod nulou vše rychle namrzalo. Na stromech námraza dosahovala místy až 20 cm. Nejvíce mě však ten den zaujala silně ojíněná tráva a tak bylo o zajímavé popředí snímku postaráno.
„Mrazivé linie“ – Krušné hory 2020
Podobné podmínky panovali i následující den, kdy vznikl snímek „Na mrazivých pláních“ nebo „Strážci plání“. Bohužel to bylo o něco smutnější focení než předchozí den. Mnoho smrků zatížených silnou námrazou nevydrželo nápor noční vichřice a ulámaly se jim špičky. Pouze několik hodin a vše je jinak. Některé kompozice z předchozího dne se rázem staly minulostí. Znovu jsem si tak uvědomil, jak je vše pomíjivé…
„Na mrazivých pláních“ – Krušné hory 2020
„Strážci plání“ – Krušné hory 2020
Mlhavé zimní počasí je také ideální na černobílé minimalistické fotografie, pro které však preferuju trochu více sněhu. Mám rád, když sníh schová veškerou trávu a scéna se ještě více obsahově uklidní jako na fotce „Smrkový háj“ nebo „Stromy ve vlnách“.
„Smrkový háj“ – Krušné hory 2020
„Stromy ve vlnách“ – Krušné hory 2020
Nejvíce fotek a to platí i o těch zimních mám z bukových lesů. Nejraději si hledám buky vytvarované působením klimatických vlivů (mráz, sníh a vítr) v horních partiích Krušných hor. Stejně jako na krušnohorských pláních i při focení lesů hraje hlavní roli hustá mlha, která dokáže celou scénu zjednodušit. Vhodné podmínky jsou jedna věc, ale nesmíte zapomínat ani u těchto snímků na kompozici. Pro dominantní prvek si vyberte nějaký výrazný strom nebo to může být i zajímavá skupinka stromů. Díky tomu, že tento hlavní motiv k vám bude nejblíže, tak krásně na fotce vynikne. Bude pomyslně vystupovat z obrazu a rušivé prvky v pozadí (další stromy) zakryje mlha.
Tvrdím, že bukový les je skvělé místo na trénování kompozice a proto není divu, že v něm probíhá i většina mých individuálních fotokurzů, pokud se zájemce chce zdokonalit hlavně v práci s kompozicí.
„Lesní strážci“ – Krušné hory 2021
Doporučuju se poohlédnout i po jiných stromech než jsou buky. Já jsem se během letošní zimy trochu více zaměřil na smrkové lesy a pak i na méně časté modříny.
Za pohádkově zasněženými smrky jsem vyrazil jednu mrazivou neděli v druhé polovině ledna na Klínovec. Byl krásně jasný a mrazivý den. O pár výškových metrů níže se přes Boží Dar s přibývajícím večerem přelévalo čím dál více inverze, která občas vystoupala až k vrcholu Klínovce. Po dalším vydatném sněžení z předchozích dnů to byla opravdová zimní pohádka, jak vystřižená z Mrazíka. První co mě zaujalo byly menší zasněžené a silně namrzlé smrčky, které mi připomínaly zmrzlé panáky. Stačilo si jen vybrat vhodné místo a počkat na modrou hodinku. Výsledkem je fotka „Sněhové království“.
„Sněhové království“ – Krušné hory 2021
Ještě předtím jsem však o kus dál cvaknul snímek „Mrazivá pohádka“. V tomto případě mě zaujala skupina krásně rovných smrků s holými kmeny, jejichž koruny vystupovaly z převalující se inverze. Byl to krásný večer, jen škoda že jsem se místy bořil po pás do prachového sněhu i s nasazenými sněžnicemi, což mě silně limitovalo v pohybu a hledání dalších motivů.
„Sněhové království“ – Krušné hory 2021
Modřínových lesů je v Krušných horách oproti těm bukovým a smrkovým podstatně méně. Přesto jsem si v posledních letech dva pěkné modřínové háje ve východní části Krušných hor našel. Díky několikadennímu inverznímu počasí byly modříny krásně ojíněné a přesně na to jsem čekal. Líbil se mi ten kontrast bílé námrazy s tmavými kmeny, které na rozdíl od bukových a smrkových lesů mají úžasnou a výraznou strukturu kůry. Ta ještě více vynikla díky jejímu lehkému ojínění jak je vidět na fotce „Mezi modříny“.
„Mezi modříny“ – Krušné hory 2020
Krušné hory nabízejí mnoho přírodních krás a nespočet fotografických motivů. Zmíněné tři tipy jsou jen základním vodítkem na co se můžete zaměřit až třeba příští zimu vyrazíte na focení zimní krásy Krušných hor.
Daniel Řeřicha | 30.03.2021
a navíc si to vše ještě parádně užijete...
* povinné položky formuláře
26.01.2023 | Zdena Vinicka
Komentář: Nadhera!!! ta zima, snih, mraz to je jako z jine planety a jeste jsem si vsimla, jak ty stromky maji spoustu detskych tvaricek… casto se mi stava, ze kdyz koukam na skaly, tak se v nich objevuji obliceje, postavy lidi, zvirat a da mi nekdy hodne prace to ukazovat druhym moc to nevidi. Myslim, ze to neni moje fantazie, ale opravdu to je realita, davna historie vtisknuta do kamene…
Vase fotky jsou nadherne, moc se mi libi. Zdena
Daniel Řeřicha
Mockrát děkuju za přijemná slova Zdeno. Jsem rád, že se Vám fotky líbí a co se týče tváří, které dokážete ve stromech a skalách vidět tak tomu naprosto rozumím. Podobně se na svět kolem nás dokáže dívat má žena. Já to bohužel sám od sebe nevidím…
Sdílet stránku