PROMĚNY LESA U KRUŠNOHORSKÉ CHOBOTNICE
» FOTKY S PŘÍBĚHEM «

Zajímá vás za jakých okolností a podmínek vznikají mé krajinářské fotografie a jakou fotografickou techniku jsem na jejich pořízení použil? Pokud ano, tak mám pro vás příběh fotky „Proměny lesa u krušnohorské chobotnice“, který vás zavede do mého oblíbeného bukového lesa v Krušných horách.

Proměny lesa u krušnohorské chobotnice - fotky s příběhem - podzimní pohled na skupinu pokroucených buků v mlhavých Krušných horách

„Podzimní krušnohorská chobotnice“ – Krušné hory 2014

Už jakou malej kluk jsem společně s dědou trávil v lese hodně času. Les je pro mě místo, kde si i v dnešní uspěchané době dokážu odpočinout od běžných starostí a každodenního shonu. Je to místo, kde čas běží pořád tak trochu jinak. Pomaleji a hlavně mnohem klidněji.

Pokaždé, když vejdu do mého oblíbeného lesa s pokroucenými buky v Krušných horách, tak s pokorou vnímám jeho proměny. Každé roční období přináší do lesa své kouzlo a neopakovatelnou atmosféru. Většinou mi les dává radost, ale bohužel občas zažívám i smutné momenty. Třeba když zjistím, že můj oblíbený starý buk nevydržel nápor posledního větru a padl k zemi.

To je taky důvod, proč jsem se před několika roky s foťákem začal vracet na stejná místa, ke stejným stromům, abych se pokusil zachytit jejich proměny.

Krušnohorskou chobotnici jsem poprvé fotil na podzim

Během podzimní návštěvy bučiny v Krušných horách (říjen 2014), jsem si všiml malé skupiny stromů. Díky zajímavému tvaru jednotlivých kmenů, vyrůstajících z jednoho místa, mi připomněly chapadla chobotnici a já si řekl, že by to nemusel být špatný námět.

Měl jsem štěstí, že ten den panovaly optimální podmínky. Mlhy tak akorát, vše bylo krásně mokré od předchozího deště a padající mlhy. Podzimní teplé tóny se tím ještě více zdůraznily. Přesně takové podmínky mám na focení v lese nejradši a tak jsem se rovnou pustil do focení!

Jediný a jak jsem později zjistil zásadní problém byl v přístupnosti k vyhlédnuté skupině pokroucených buků. Ty se nacházely na vršku úzkého a díky mokru taky hodně kluzkého valu, v místě křížení dvou starých úvozových cest. Aby šly kmeny „chobotnice“ dobře do kompozice, tak bylo potřeba je fotit přímo z nejužší části valu. Pokud bych zůstal v jedné či druhé úvozové cestě, tak bych stromy fotil z podhledu a výsledné fotce by místo buků dominoval kompozičně nezajímavý val rozdělující úvozové cesty. Navíc bych buky snímal z úhlu a tím by zanikl jejich tvar připomínající chapadla chobotnice, který byl pro tento motiv zásadní.  Z opačné strany bylo sice na focení místa podstatně víc, ale ani odtud nevypadal kompozice dobře. To si ale umím vybrat místo, problesklo mi hlavou, když jsem se podíval směrem k neužší části valu…

Originální fotoobrazy

z barevných a černobílých fotek, jako ideální
doplněk pro každý Váš interiér

Bylo dobře, že mě tehdy nikdo neviděl

Ještě než jsem se začal „drápat“ na kluzký val, tak mi bylo jasné, že vzhledem k omezenému prostoru a malému odstupu od vlastních buků, musím sáhnout po tom nejširším ohnisku a tím byl tehdy pevný objektiv Samyang 14 mm f/2,8 . Škoda, že jsem už tehdy neměl objektiv Laowa 12mm f/2.8 Zero-D  /Venus Optics/.

Uf, tak, jsem konečně nahoře… V jedné ruce stativ, foťák na krku a od shora až dolů zablácený, jelikož jsem se dvakrát vyválel, když mi to uklouzlo a já sjel z valu zpět na cestu. Necelé dva výškové metry a já vypadal jak po týdenním treku.  Bláto jsem měl snad až za ušima. Ještě že mě tehdy nikdo neviděl. To by se určitě smál ještě dneska.
Výhodou bylo, že v  roce 2014 se do této části bukového lesa chodilo jen na houby a ty zrovna nerostly. Fotograf byl v této lokalitě na rozdíl od posledních roků raritou.

Už jen vyladit kompozici a nastavit foťák

Stativ jsem postavil tak, aby foťák byl poměrně nízko u země (kolem 60 cm), čímž jsem do záběru dostal i trochu popředí (více o práci s popředím v krajinářské fotografii si můžete přečíst zde). Velkou roli hrálo v tomto případě extrémně široké ohnisko, díky kterému se perspektiva snímané scény ještě více zdůraznila.

Po vyladění kompozice podle mých představ, jsem na manuálním pevném objektivu Samyang 14 mm f/2,8 nastavil clonu f/11 a zaostřil kousek před nekonečno (při těchto parametrech můj kus objektivu vykazoval nejlepší optické vlastnosti). Vzhledem k celkově světlé scéně díky husté mlze, jsem kompenzaci expozice nastavil na +0,7 krok, aby snímek nebyl zbytečně podexponovaný (do plusové kompenzace expozice jsem šel podobně, jak tomu bývá např. u snímků se sněhem).

Cvak a je hotovo! Ještě rychlá kontrola expozice snímku na displeji fotoaparátu (expozici vždy kontroluju pomocí RGB histogramu) a jelikož je vše v pořádku (žádné výrazně podexponované a ani přeexponované místo), tak jsem mohl vyrazit za dalšími lesními motivy.

Proměny lesa u krušnohorské chobotnice - fotky s příběhem - zimní pohled na skupinu pokroucených buků v mlhavých Krušných horách

„Zimní krušnohorská chobotnice“ – Krušné hory 2015

Na letní variantu krušnohorské chobotnice jsem si musel počkat

Na stejné místo jsem se ještě několikrát vrátil, abych se skupinu zvláštně pokroucených buků pokusil postupně zachytit jak v zimní, tak jarní náladě.  S pořízením zimního snímku jsem měl štěstí. Vznikl necelé dva měsíce po první podzimní variantě. Na svěží zelenou atmosféru s optimálním množstvím mlhy jsem si musel počkat až na začátek června 2017. Tím jsem měl proměny lesa u krušnohorské chobotnice kompletní.

Pokaždé jsem se snažil vyladit kompozici tak, aby byla co nejpodobnější té první variantě z podzimu. Vždy jsem použil stejný 14 mm monofokální objektiv a clonu f/11. Expoziční čas jsem se snažil udržet alespoň okolo 1/15. Naštěstí bylo pokaždé úplné bezvětří, nehnul se ani lísteček a tak i při těchto delších expozičních časech byla většina scény krásně ostrá, bez rušivé pohybové neostrosti /např. rozmazání listů/. Abych se na zmíněné expoziční časy, se zvolenou clonou a kompenzací expozice dostal, musel jsem zvýšit citlivost fotoaparátu na ISO 200 a u letní varianty dokonce na ISO 400.

Mrzelo mě, že jsem ani v jednom případě (tedy hlavně u podzimní a letní varianty) nemohl díky vypouklé přední čočce objektivu Samyang 14 mm použít polarizační filtr, který při takových podmínkách funguje parádně (odstraní drobné odlesky a tím ještě více vyniknou barvy). To u objektivu Laowa 12mm f/2.8 Zero-D  /Venus Optics/ už tento problém i přes vypouklou přední čočku nemám. U tohoto skla je možné použít polarizační filtr, který je součástí držáku 100 mm systémových filtrů.

Proměny lesa u krušnohorské chobotnice - fotky s příběhem - letní pohled na skupinu pokroucených buků v mlhavých Krušných horách

„Letní krušnohorská chobotnice“ – Krušné hory 2017

Lokalita

Bukový les v Krušných  horách; Ústecký kraj (Česká republika).

Datum pořízení

10/2014 až 06/2017

Expoziční hodnoty

Clona: f/11; exp. čas: 1/15; ohnisko: 14 mm; citlivost: ISO 200; expozice +0,7 krok (podzimní varianta)
Clona: f/11; exp. čas: 1/20; ohnisko: 14 mm; citlivost: ISO 200; expozice +1,3 krok (zimní varianta)
Clona: f/11; exp. čas: 1/10; ohnisko: 14 mm; citlivost: ISO 400; expozice +0,3 krok (letní varianta)

Fotografická technika

Canon EOS 5D Mark II; Samyang 14 mm f/2,8; stativ Manfrotto (řada 055-karbon);

Editace fotografie

Adobe Lightroom; Adobe Photoshop; Nik Collection (Viveza).

Daniel Řeřicha | 21.08.2021

Kurzy a workshopy na kterých se skutečně něco naučíte

a navíc si to vše ještě parádně užijete...

VÁŠ NÁZOR NA ČLÁNEK...

* povinné položky formuláře

23.08.2020 | Jirka Haidl

No, zajímavé počtení, z pohodlnosti také rád používám kruhové přechodové filtry a jsem tak trochu rád, že i ty Dane je už tak moc nezatracuješ.

Daniel Řeřicha

Děkuju Jirko, je to pro mě nová zkušenost. Jsem rád, že je mám a těším se, až budou k dispozici i další varianty.

Share on facebook
Share on twitter
Share on pinterest

Sdílet stránku