Pocházím z podhůří Krušných hor a díky nedalekému Českému středohoří, Krušným horám a Česko-saskému Švýcarsku jsem už od malička měl velice blízko k přírodě a cestování. První snímky ze svých cest a výletů jsem cvakal kinofilmovým kompaktem. Více jsem se o fotografii začal zajímat v roce 2004, když jsem vstoupil do světa digitální fotografie. Tehdy jsem také začal prezentovat své snímky na internetových galeriích a od zkušenějších fotografů si bral k srdci jejich cenné rady.
Co nejraději fotím...
Považuju se za krajináře a donedávna byly mou hlavní doménou jen barevné fotografie. V poslední době však rád fotím i černobílé minimalistické snímky krajiny a architektury, při kterých často pracuju se silnými ND filtry a využívám dlouhých expozičních časů.
Zastávám názor, že i v dnešní moderní době, je pro dobrý snímek nejdůležitější pečlivá práce s kompozicí, světlem a atmosférou snímané scény. Pro budoucí fotografii se snažím vždy udělat maximum už přímo v terénu, abych nemusel zbytečně a zdlouhavě vysedávat u počítače.
Pracuju s digitální zrcadlovkou CANON a preferuju široká ohniska, která mi dávají možnost pracovat s popředím fotografie přesně podle mých představ.
Na co kladu největší důraz...
Mám rád dominantní a výrazné popředí! Při dnešní každodenní záplavě fotografií, které se na nás ze všech stran hrnou, je čím dál složitější pořídit snímek, který se alespoň trochu odlišuje od těch všech ostatních.
Už dávno nestačí fotku doplnit ohromujícím textem, ve kterém autor popíše jak složitě vznikala, co všechno k jejímu pořízení potřeboval a jak strastiplná a nebezpečná cesta k ní vedla. Žijeme v době, ve které se čte čím dál méně a někdy nám už nezbývá moc času ani na prohlížení obrázků. Fotky v rychlosti a jen tak po očku „projíždíme“ a spokojíme se většinou jen s malými náhledy.
Zejména pak pohledy na horské scenérie vypadají v náhledu všechny stejně. Popředí bývá ve tvaru různě protáhlého oblouku z kamení, sněhu či trávy a v pozadí nějaké ty kopečky s kouskem oblohy. Na první pohled je pak jeden snímek jako druhý, protože chybí zajímavé dominantní popředí.
Naopak fotky s výrazným popředím dokážou zaujmout už v malém náhledu. Mám takové kompozice moc rád a již několik let často doslova lezu s foťákem po zemi abych do popředí snímku dostal něco výrazného (rozkvetlé kytky, zajímavý kámen, strukturu sněhu,…).
Není to nic složitého, ale rozhodně nestačí jen dojít na místo s úžasným výhledem a nacvakat několik snímků na bracketing s myšlenkou, že to pak doma spojím a kompozici doladím ořezem podle toho, co mi složenina dovolí. Musíte o obsahu budoucí fotografie více přemýšlet už přímo v terénu, při jejím vzniku.
Při hledání kompozice se většinou k hlavnímu prvku popředí (např. květům) snažím dostat co nejblíže, aby vypadalo ještě dominantnější než ve skutečnosti je. Velice mi při hledání kompozic pomáhá i změna perspektivy, která je charakteristická pro široká až extrémně široká ohniska. Díky tomu pak mohou vzniknout pohledy, které bývají většině lidem skryté.
Kde fotím nejraději...
Nejraději fotím na místech, která ještě nejsou fotograficky tak populární. Bohužel i místa, kde jsem před několika roky fotil ještě úplně sám (např. bukové lesy v Krušných horách), nebo téměř sám (např. České středohoří, Balt,…), tak bývají dnes „přeplněná“. Je škoda, že většina krajinářských fotografů se spokojí jen s „přefocováním“ míst, kterých jsou plné sociální sítě a nemají snahu si najít něco „svého“.
Co se mi povedlo...
Na mé fotografie můžete narazit na výstavách, v knihách, kalendářích a časopisech vydávaných v různých koutech světa (Slovensko, Anglie, Německo, Jihoafrická republika, Čína,…).
V posledních letech jsem získal několik ocenění ve fotografických soutěžích (např. SIENA International Photo Awards; 35Awards; Neutral Density Photography Awards; Monovision Photography Awards; Fine Art Photography Awards;…).
Jak předávám své zkušenosti...
Své fotografické zkušenosti předávám již od roku 2010, dalším fotografům v rámci domácích i zahraničních fotografických kurzů a workshopů Phototours.cz.
Sdílet stránku
